Jak je to s ženskými hormony a jejich nerovnováhou?

Hormonální nerovnováha je celkem často skloňovaný pojem v životě nás žen. Co si ale pod tím máme představit? Jak je možné, že nás hormony ovlivňují v takové míře, že nám ovlivňují náladu, fyzickou výkonnost nebo libido?

Ženské hormony komplexně ovlivňují fungování celého těla i psychiky a v životě ženy hrají ještě dynamičtější roli než u mužů. Tito chemičtí poslíčci řídí všechno - jak spíme, jak se ráno budíme, jak spalujeme jídlo a zvládáme stres, jakou máme náladu nebo jako pružnou máme pokožku. Jejich hormony se mění nejen během měsíce v rámci cyklu, ale i v průběhu celého života (při dospívání, v těhotenství, během porodu, v perimenopauze i menopauze).

Když jsou hormony „v rovnováze“, cítíme se skvěle. Jsme plné energie, máme zdravou sebedůvěru i vnitřní klid a naše tělo funguje lehce. Ale stačí malá odchylka a hormony se stanou příčinou mnoha problémů, které ovlivňují naše fyzické i duševní zdraví. Důsledky hormonální nerovnováhy se promítají do zdraví, pohody a plodnosti žen i mužů.
 

O jakých hormonech je řeč?

ESTROGEN-klíčový hormon ženskosti a vitality

• Je hlavní hormon ženskosti, životní energie a psychické pohody. Jeho hladina v krvi není konstantní a v průběhu cyklu se mění. Pokud se jeho hladina odchýlí od fyziologické hodnoty v dané fázi, má to dopad na celý organismus.
• Ovlivňuje receptory v mozku, produkci „hormonu dobré nálady“ serotoninu a naši odolnost vůči stresu. Nejsou to ale jen emoce a pocity. Estrogen má také vliv na kvalitu pokožky i celkové rozložení tuku v těle. Při jeho poklesu během perimenopauzy dochází k přirozené redistribuci tukové tkáně a zvýšenému ukládání tuku v oblasti břicha. Jakmile poklesne jeho hladina, odrazí se to i na vzhledu pokožky. Ta ztrácí svou přirozenou „stavební a hydratační“ oporu, ztenčuje se a je zranitelnější.
• Hraje klíčovou roli v mnoha tělesných procesech, především během menstruačního cyklu a v těhotenství. Jeho přesná rovnováha s estrogenem je zásadní pro celkové hormonální zdraví. Funguje totiž jako přirozená protiváha a stabilizátor: zklidňuje nervovou soustavu, podporuje kvalitní spánek, drží na uzdě projevy PMS a podporuje zdravou sliznici dělohy.
• S přibývajícím věkem však hladina progesteronu přirozeně klesá a výsledkem bývá estrogenová dominance, která se projevuje nespavostí, úzkostmi, podrážděností, bušením srdce nebo nepravidelnou a silnější menstruací.
   

PROGESTERON - stabilizační hormon a strážce klidu

• Hraje klíčovou roli v mnoha tělesných procesech, především během menstruačního cyklu a v těhotenství. Jeho přesná rovnováha s estrogenem je zásadní pro celkové hormonální zdraví. Funguje totiž jako přirozená protiváha a stabilizátor: zklidňuje nervovou soustavu, podporuje kvalitní spánek, drží na uzdě projevy PMS a podporuje zdravou sliznici dělohy.
• S přibývajícím věkem však hladina progesteronu přirozeně klesá a výsledkem bývá estrogenová dominance, která se projevuje nespavostí, úzkostmi, podrážděností, bušením srdce nebo nepravidelnou a silnější menstruací.
   

TESTOSTERON - nejen mužský hormon

• Ačkoliv je testosteron primárně řazen mezi mužské pohlavní hormony, představuje nezbytnou součást ženského endokrinního systému. V ženském těle je zodpovědný za anabolické procesy (udržení svalové hmoty a fyzické síly), metabolickou aktivitu, denzitu kostní tkáně a neurochemickou stimulaci libida  motivace k sexu.
• K pozvolnému fyziologickému úbytku jeho produkce dochází již po 30. roce. Tento úbytek se projevuje ztrátou svalového tonusu, snížením celkového fyzického výkonu, poklesem psychické asertivity a sexuální hypoaktivitou.
   

KORTIZOL - stresový hormon v hlavní roli

• S postupným poklesem estrogenu a progesteronu přichází náš nervový systém o ochranu a do popředí se dostává stresový hormon kortizol. Ženské tělo se tak stává bez vyrovnané hladiny pohlavních hormonů zranitelnější vůči stresu.
• Výsledkem bývá chronický vnitřní neklid, úzkostné stavy, neustálé svalové i psychické napětí a hluboká únava, která nemizí ani po vydatném odpočinku. Kortizol má navíc zásadní dopad na metabolismus. Jeho dlouhodobě zvýšená hladina přímo stimuluje ukládání tzv. viscerálního tuku v oblasti břicha zvyšuje chutě na sladké.
   

MELATONIN - hormon spánku a regenerace

• Tento klíčový neurohormon řídí naše biologické hodiny a cirkadiánní rytmus. S přibývajícím věkem však jeho přirozená produkce klesá. Pokud se k tomuto úbytku přidá ještě zvýšená hladina stresového hormonu kortizolu, dostává se melatonin do souboje s kortizolem. Tyto hormony působí proti sobě jako přímý protivníci.
• Výsledkem bývá narušená spánková architektura, časté noční buzení, absence hluboké fáze spánku, a s tím související nedostatečná regenerace buněk. Špatný spánek se pak podepisuje na celkové psychické pohodě, imunitním systému, hladině energie i na rychlosti stárnutí pokožky.
   

Hormony štítné žlázy- hlavní metabolický motor

• Hormony T3 a T4 ovlivňují metabolickou aktivitu prakticky všech tkání. Fungují jako vnitřní termostat a regulátor rychlosti celého metabolismu. Právě v období hormonálních změn dochází ke snížení funkce štítné žlázy, čímž se metabolismus dramaticky zpomalí. To se projeví nekontrolovaným přibýváním na váze, neustálým pocitem chladu, padáním vlasů, otoky i celkovou mentální a fyzickou zpomaleností.
   

Inzulín-strážce energie a tukových zásob

• Inzulín je hormon produkovaný slinivkou břišní, jehož hlavním úkolem je transportovat glukózu z krve do buněk. Estrogen pomáhá za normálních okolností udržovat buňky citlivé na inzulín. Jakmile však jeho hladina klesne, nastane problém. Buňky přestávají na inzulín reagovat a vzniká tzv. inzulínová rezistence. Tělo se snaží situaci zachránit zvýšeným vyplavováním inzulínu, ale vysoká hladinu inzulinu v krvi zcela blokuje spalování tuků a naopak podporuje jejich ukládání (zejména v oblasti břicha).
   

Co se děje, když se hormony rozhodí?

Jak vidíte všechny hormony se navzájem nějak ovlivňují a pokud se změní hladina jednoho hormonu, ovlivní to hladiny těch dalších. Když nastane hormonální nerovnováha (např. vlivem věku, dlouhodobého stresu, špatného spánku nebo vyčerpání), v těle se to projeví celou řadu symptomů na úrovni:

• psychiky a emocí
• metabolismu a váhy
• těla a pokožky
• spánku a energie