Neurokosmetika: nahlédněme pod povrch…

Že můžeme složkami v kosmetice zároveň ovlivňovat i nervový systém? Na první pohled hodně nadnesený marketingový bonmot. Pro aromaterapeuty ale pojem „neurokosmetika“ nepřináší nic nového ani překvapivého. Řada látek má po dermální aplikaci schopnost působit v hlubších tkáních, pokud jsou schopny projít touto bariérou. I proto nám pomáhá třeba mast na bolavá kolena…
 

Co je to neurokosmetika?

Nejčastěji se setkáváme s definicí, se kterou vystoupil kolem roku 2000 francouzský dermatolog profesor Laurent Misery: Jedná se o produkty aplikované na kůži vykazující působení na kožní nervový systém nebo mají efekt na kožní neuromediátory.

Tento interdisciplinární vědecký obor zohledňuje intenzivní propojení mezi kůží a nervovým systémem. Kombinuje poznatky z dermatologie, neurovědy i psychologie. Neurokosmetický „holistický pohled“ nevnímá kůži jen jako izolovaný orgán. Připomíná, že nezbytnou součástí zdravé a správně fungující kůže je i psychická pohoda, a naopak – psychická nepohoda může vést ke kožním projevům. Nezbytně se tak v tomto tématu setkáváme s pojmy well-being a well-aging. Zaměřuje se na formulaci složek kosmetiky, které působí na osu kůže-mozek.

Neurokosmetické produkty mají za cíl pečovat a zlepšovat stav kůže díky interakci s nervovou sítí, kterou je kůže protkaná. Cíl? Působení na produkci kožního mazu, podpora kožní elasticity, a kvality kožního filmu, zmírnění tvorby vrásek - třeba cestou podpory relaxace mimických svalů.

Některé neurokosmetické složky působí na neuroreceptory v kůži (opioidní, kanabinoidní, dopaminové atd.). Látky obsazující kanabinoidní receptory mohou ovlivnit kožní reaktivitu a napětí způsobenou stresem, mírní svědění, bolest a rozvoj zánětu. Jiné účinné molekuly umí tlumit dopad kortizolu, stresového hormonu, který v případě chronického stresu negativně ovlivňuje stav kůže a urychluje projevy jejího stárnutí. Dalším cílem je i „ochrana“ nervových zakončení v kůži, např. díky antioxidantům.

Nejedná se tedy přímo o ovlivňování psychiky a emocí, jak je někdy marketingově prezentováno. Dopad na psychiku je ale určitě kýženým doprovodným jevem, vyplývajícím ze zdraví kůže.
 

Neurokosmetika vs. psychodermatologie

Psychodermatologie je mezioborový přístup, který se zabývá psychiatrickými poruchami spojenými s dermatologickými onemocněními. Zkoumá vzájemné vztahy mezi nervovým, endokrinním, imunitním a kožním systémem na jedné straně a behaviorálními výstupy na straně druhé.
 

Funkce kůže a propojení s centrálním nervovým systémem

Kůže není pouze orgánem chránícím naše vnitřní prostředí, jeho funkce je daleko komplexnější. Zajišťuje senzorické vjemy (tlak, teplota, bolest), je silně inervována a propojena s centrálním nervovým systémem. V popisu práce má i imunologické, hormonální, vylučovací, termoregulační a metabolické funkce.
 

Zajímavostí je, že (zjednodušeně) kůže a nervový systém mají vývojově stejný embryonální základ – tzv. ektoderm.

Vegetativní nervy kůže, které nejsme schopni myslí ovlivnit, zajišťují termoregulaci, činnost mazových žláz i produkci kožního pigmentu melaninu.

Důkazem intenzivního propojení jsou i projevy našeho emocionálního stavu na kůži – když se v nervozitě potíme, zčervenáme nebo nám naskočí husí kůže.

Kožní buňky keratinocyty, melanocyty a imunitní buňky různých typů dokážou přímo komunikovat s nervovými zakončeními. Samy produkují neurotransmitery a neuromodulátory známé z mozku (β-endorfiny, dopamin, serotonin, substance P), i když jejich funkce je zde odlišná. Mohou ovlivňovat kožní citlivost, zánět, tonus cév či jak kůže reaguje na náš psychický stav. Lokálně ovlivňují neurohormonální systém. Acetylcholin reguluje aktivitu potních žláz a rozšiřuje cévy, katecholaminy ovlivňují tonus stěny cév, potní žlázy a produkci melaninu. Serotonin hraje roli v hojení ran, vnímání svědění a kontrole zánětu.

V tomto směru je zajímavá i úloha přirozeného kožního mikrobiomu. Zdá se, že formou svých produktů (tzv. postbiotik), ovlivňuje nejen kvalitu kožního filmu, ale působí i ve hlubších vrstvách kůže.

Poruchy nervové osy kůže-mozek jsou zřejmě zapojeny i do takových onemocnění jako atopická dermatitida nebo lupénka.

Odkud jsme čerpali:

• Ghalamghash, R. Neurocosmetics and Anxiety Disorders: A Review of Psychological Mechanisms and Aesthetic Medicine Interventions. PsychArchives. https://doi.org/10.23668/psycharchives.21161 (PREPRINT)
• Haykal, D. Berardesca, E. Kabashima, K. Dréno, B. Beyond beauty: Neurocosmetics, the skin-brain axis, and the future of emotionally intelligent skincare. Clinics in Dermatology. 2025, 43, 523–527
• Jadhav, V. M. Kadu, V. B. Neurocosmetics: Bridging Neurosciences and Skincare. Research Journal of Topical and Cosmetic Sciences. 2025, 2, 124
• Rizzi, V.; Gubitosa, J.; Fini, P.; Cosma, P. Neurocosmetics in Skincare—The Fascinating World of Skin–Brain Connection: A Review to Explore Ingredients, Commercial Products for Skin Aging, and Cosmetic Regulation. Cosmetics. 2021,8, 66
• Sanjai, R. Gurubaran, S. Giridhara, M. Gowtham , A. Venkatesh, D. N. NEUROCOSMETICS: AN EXTENSIVE OVERVIEW. International Journal of Applied Pharmaceutics. 2025, 31-38
• https://www.dermatologiepropraxi.cz/pdfs/der/2023/01/06.pdf
• https://www.grandviewresearch.co