Tento e-shop využívá cookies

Na našich webových stránkách používáme soubory cookies. Některé z nich jsou nezbytné, zatímco jiné nám pomáhají vylepšit tento web a váš uživatelský zážitek. Souhlasíte s používáním všech cookies?

Cookies nastavení

Vaše soukromí je důležité. Můžete si vybrat nastavení cookies níže.

+420 371 140 900 Po-Pá: 8-15:30 h
  1. E-shop
  2. Články s našimi radami a tipy
  3. Devatero kvítí svatojánské noci a jiné obyčeje
Devatero kvítí svatojánské noci a jiné obyčeje
Zdraví

Devatero kvítí svatojánské noci a jiné obyčeje

06. 23. 2022 Iva Šimonková

Z dávných pohanských i křesťanských tradic se pro naše generace zachoval jen zlomek. Masopustní průvody vystřídaly průvody koledníků s pomlázkami. Uplyne pár týdnů a už se staví hranice pro čarodějnice. Takto bychom mohli pokračovat celým rokem. Zdá se, že zvyků tu máme mnoho, ale na jeden se stále zapomíná… kouzelná svatojánská noc. Víte, jaké obyčeje s k tomuto dni (vlastně noci) vážou?

 

Svatojánská noc byla původně pohanským svátkem letního slunovratu, který byl spojován s ohněm, zelení a nahotou. Tyto očistné a magické rituály ale nezapadaly do křesťanského desatera, a tak se církev snažila tento zvyk vymýtit. Přes všechno úsilí se to ale nepodařilo. Svátek letního slunovratu byl přejmenován na svatojánskou noc, která nastává v předvečer narození významného proroka a mučedníka sv. Jana Křtitele, tedy z 23. na 24. června.

 

Co se v tuto noc dělo? Zvykem bylo zapalovat na kopcích ohně. Pohané věřili, že oheň vyhání zlo, přináší očistu a chrání před zlými silami. Zářivé horké plameny měly chránit dobytek před uhranutím a lidi před zlou mocí končící zimy. Základem ohně byla hranice z jedlového dřeva. Jakmile ji pohltily plameny, začalo se kolem ní tancovat, zadaná děvčata skrz plameny prohazovala věnečky z devatera kvítí. Pokud úspěšně přistál v dlaních vyvoleného mládence, bylo to dobré znamení pro jejich vztah. Ti odvážnější přes vysoké plameny dokonce skákali, aby si zajistili pevné zdraví. Také se zapalovala stará košťata, která pak mládenci vyhazovali vysoko do vzduchu, aby tak odehnali čarodějnice daleko od jejich vesnic. Nesmíme opomenout ani zapálené loukotě (dřevěné kolo od vozu – pozn. pro dnešní mládež), které se spouštěly z kopce dolů jako symbol zapadajícího slunce.

 

Zmínila jsem devatero kvítí… pojďme si říct, k čemu takové kvítí sloužilo a z jakých druhů se skládalo. Devatero kvítí nesbírala jen svobodná či zadaná děvčata. Jeho sběr si nenechaly ujít ani báby kořenářky nebo ranhojiči. Věřilo se, že o letním slunovratu má Slunce největší sílu, kterou předává do právě kvetoucích bylin. Druhy bylin nejsou přesně vymezené. Jejich skladbu ovlivňovalo hned několik faktorů, například oblast sběru, kdy na horských pastvinách tou dobou kvetly jiné květiny nežli v nížinách. Velkou roli také hrálo počasí. Obecně se sbíralo vše, co zrovna kvetlo, ale pár pravidel samotný sběr přeci jen měl… Aby si byliny zachovaly svou magickou moc, musely je dívky sbírat mlčky a neohlédnout se. Do věnečků a kytic vyhledávaly především:

 

TŘEZALKU TEČKOVANOU, která je nazývána také královskou bylinou nebo kořením lásky. Třezalka je přírodním antidepresivem, má uklidňující účinky, povzbuzuje metabolismus, má blahodárný vliv na krevní oběh, játra, střeva, slinivku i srdce. Z nerozvinutého květu třezalky se s pomocí rostlinného oleje vyrábí TŘEZALKOVÝ MACERÁT, který je skvělý na obklady popálenin a masáže při bolestech svalů.

 

Ve směsi by neměl chybět ani PĚLYNĚK PRAVÝ, ten byl a dodnes je vyhledáván ženami, které mají potíže s nepravidelnou nebo bolestivou menstruací. Stačí do masážního základu přidat 2-3 kapky ÉTERICKÉHO OLEJE Z PELYŇKU a jemně vmasírovat do oblasti podbřišku. Odvar z byliny také pomáhá při chřipce a nachlazení.

 

Účinky HEŘMÁNKU byly známy už v dobách antiky a naši předci je také dobře znali. Proto si heřmánku velice vážili a hojně jej sbírali. Asi nejvíc si ho oblíbily maminky, které odvarem z heřmánku omývaly opruzené zadečky svých ratolestí. Tím jsme se inspirovali i my a pro naše nejmenší vytvořili INTIMISS, který má díky éterickému oleji Z HEŘMÁNKU MODRÉHO silné regenerační účinky.

 

Jak už název bylinky napovídá, využívala se pro podporu dobré mysli. DOBROMYSL neboli OREGÁNO se ale využívala i pro povzbuzení paměti. Bylinka měla také blahodárný vliv na imunitní systém, dýchací cesty a trávení. 

 

Vůně MEDUŇKY se nesla každou domácností, kde někoho trápila nespavost. Bylinka svou jemně citrusovou vůní navozuje pohodu a klid. Kromě toho má pozitivní vliv na trávení a posiluje srdeční činnost.

 

MATEŘÍDOUŠKA je dodnes vyhledávanou všestrannou bylinkou. Její účinky ocení lidé, které trápí únava, pocuchané nervy nebo špatné trávení či nadýmání. Její název je spojován s pověstí, kdy se do byliny vtělila duše zemřelé matky. Vůně MATEŘÍDOUŠKY pak připomínala osiřelým dětem jejich maminku a tím je konejšila, uklidňovala a prohřívala jejich zarmoucené duše.

 

Žlutá kvítka ARNIKY se využívala především při potížích s dolními končetinami, protože zmírňuje otoky a pocit unavených nohou. Lidé si jí cenili pro její protizánětlivé a antiseptické účinky. Výborná je také pro regeneraci pokožky při modřinách a pohmožděninách. Masáže pomocí MACERÁTU Z ARNIKY jsou dnes hojně doporučovány sportovcům, protože prokrvují a zahřívají svalovou tkáň.

 

Květy divoké RŮŽE neměly pouze dekorační úlohu. Dívka, která svůj věneček či kytici ozdobila divokou růží, tím sice naznačovala, že touží po kráse a lásce, protože růže byla od pradávna ambasadorkou lásky a symbolem krásy, zároveň tím však dávala najevo, že i jemná krása skrývá trny a žádnému nápadníkovi nedá nic zadarmo.

 

Nesmíme opomenout ani KOMONICI, která má silné zklidňující účinky a podporuje oběhový systém. Kromě toho se KOMONICE využívala při poruchách spánku, výskytu křečových žil, při otocích nebo pocitu těžkých nohou.

 

Zdá se vám to málo? Toto byl jen stručný výběr. Do svatojánské devítky můžete zařadit třeba rozchodník prudký, jitrocel, bezový květ, diviznu, kopretinu, sedmikrásku, kontryhel, hvozdík, verbenu, zvonek, jetel, …

 

Co myslíte? Nebylo by hezké si tento zvyk připomenout? Troufám si říct, že i vaše děti budou nadšené, když v podvečer zapálíte oheň. Maminky s dcerami mohou po setmění mlčky sbírat svatojánské bylinky a tatínkové se mezitím budou se svými synky bavit ohňovými radovánkami.

Byla by nesmírná škoda nechat tak krásnou letní tradici upadnout v zapomnění.

Iva Šimonková